Santtu diriguje Prokofjeva a Šostakoviče: Royal Festival Hall
O akci
"Největší absolventská skladba všech dob" korunuje tento večer klasiky 20. století.
Šéfdirigent filharmonie Santtu zahajuje Prokofjevovou "šťastnou a nekomplikovanou", Mozartem inspirovanou Symfonií č. 1. Prokofjev si při psaní šumivé poslední věty zapsal do svého deníku: "Po celou dobu komponování jsem se objímal rozkoší."
Je až zarážející, že Šostakovičovi bylo pouhých 19 let, když napsal svou První symfonii jako absolventskou práci na leningradské konzervatoři. Nenechte se zmást jeho nízkým věkem: už zde slyšíme skladatelův osobitý hlas a mistrovské ovládání síly a možností orchestru. Jeho profesoři uspořádali veřejnou premiéru v podání Leningradského symfonického orchestru a ta způsobila senzaci.
Šostakovič se v době, kdy komponoval svůj Houslový koncert č. 1, nacházel na mnohem nižším stupni válečné horské dráhy ve vztahu s oficiální mocí. Skladba, napsaná ve stínu jeho udání sovětskými úřady, měla premiéru až po Stalinově smrti. Tento virtuózní koncert, střídavě úzkostný, sardonický, teskný a vzdorovitý, je snadné interpretovat jako Šostakovičovu odpověď na sovětský útlak. Dnešní vystoupení filharmonického umělce Nemanji Raduloviće je příležitostí zažít jeho "energii a palebnou sílu" (Gramophone), ale také jeho vřelost a empatii.
Obsazení / Produkce
Santtu‐Matias Rouvali — dirigent
Nemanja Radulović — housle
