Pocta Šostakovičovi

O akci

András Keller a Concerto Budapest již udělali mnoho pro to, aby se dlouho opomíjený Dmitrij Šostakovič konečně dočkal svého oprávněného místa v maďarských koncertních sálech. Je tedy samozřejmé, že u příležitosti 50. výročí skladatelova úmrtí věnuje dirigent se svým orchestrem celý večer ruskému velikánovi, který navzdory destruktivnímu a tyranskému prostředí dokázal stále zdokonalovat své umění a předávat tajná poselství dobovému publiku i potomkům. Klavírní koncert č. 2, napsaný pro Šostakovičova syna Maxima, zazní v sólovém podání ruské klavíristky narozené v Rjazani Diny Ivanovové, která si navzdory svému mládí již získala světové uznání. Poté budeme mít příležitost obdivovat Šostakovičovy kongeniální aranže, když uslyšíme jeho studenoválečnou verzi Musorgského cyklu Písně a tance smrti se sólem vokálního basu Miklóse Sebestyéna. Lehčí část Šostakovičovy kariéry reprezentují části valčíku, polky a foxtrotu ze Suity pro jazzový orchestr č. 1 z roku 1934. Na závěr uvedeme Symfonii č. 9, která v roce 1945 prokazatelně — a nesmírně kontroverzně — tak málo dbala na očekávání oficiálních pramenů o monumentálním patosu u příležitosti sovětského vítězství ve druhé světové válce.