Manon Lescaut v Teatro Comunale di Bologna
O akci
Pucciniho třetí opera Manon Lescaut představuje stejně jako u Verdiho významný zlom v jeho kariéře. Je to debut, který publikum skutečně uchvátí a připraví půdu pro jeho pozdější mistrovská díla, jako jsou Bohéma, Tosca a Madama Butterfly. Tato opera se však neobešla bez řady problémů. Libreto prošlo rukama několika autorů, mezi nimiž byli Giacosa, Illica, Leoncavallo, Oliva, Praga, Giulio Ricordi i sám Puccini.
Manon Lescaut vychází z epistolárního románu opata Prévosta, který již dříve zpracovali Auber a Massenet, a vyjímá čtyři scény, přičemž ponechává mnoho naznačených pasáží. Logika vyprávění ustupuje do pozadí před vyjádřením intenzivní, posedlé vášně, symbolizované opakujícími se motivy. Závěrečná slova hlavní hrdinky: 'Le mie colpe travolgerà l'oblio, | ma l'amor mio non muor' (Mé hříchy pohltí zapomnění, | ale má láska nezemře) slouží jako pečeť této spalující vášně.
Manon Lescaut měla premiéru v Turíně 1. února 1893. V La Scale ji 9. téhož měsíce následuje Falstaff, jako by šlo o symbolické předání dvou generací: klidného úsměvu západu slunce a zápalu mládí.
Obsazení / Produkce
Conductor: Oksana Lyniv
Director: Leo Muscato
Nuova Produzione del Teatro Comunale di Bologna
Orchestra Coro e Tecnici del TCBO
Choirmaster: Gea Garatti Ansini
Main characters and interpreters:
MANON LESCAUT: Erika Grimaldi (26 | 28 | 31 GEN)
LESCAUT: Claudio Sgura (26 | 28 | 31 GEN)
Gustavo Castillo (27 | 30 GEN)
RENATO DES GRIEUX: Luciano Ganci (26 | 28 | 31 GEN)
Roberto Aronica (27 | 30 GEN)
GERONTE DI RAVOIR: Giacomo Prestia
EDMONDO: Paolo Antognetti
IL MAESTRO DI BALLO: Bruno Lazzaretti
UN MUSICO: Aloisa Aisemberg
UN LAMPIONAIO: Cristiano Olivieri
UN COMANDANTE DI MARINA: Costantino Finucci
L’OSTE: Scuola dell’Opera
UN SERGENTE DEGLI ARCIERI: Scuola dell’Opera
Scenes: Federica Parolini
Costumes: Silvia Aymonino
Lights: Alessandro Verazzi
