Frédéric Chaslin — Brahms a Poulenc
O akci
V čele orchestru s velkou tradicí se vystřídali Sergiu Celibidache, ZoltánPeskó, Vladimir Delman, Riccardo Chailly, Daniele Gatti a Michele Mariotti. Mezi dirigenty, kteří soubor vedli, patří Gary Bertini, Myung‐Whun Chung, James Conlon, Pinchas Steinberg, Valerij Gergijev, Eliau Inbal, Vladimir Jurowskij, Daniel Oren, Peter Maag, Neville Marriner, Kurt Masur, Riccardo Muti, Mstislav Rostropovič, Esa Pekka Salonen, Georg Solti, Christian Thielemann, Charles Dutoit, Georges Prêtre. Orchestr Teatro Comunale je často zván do zahraničí (Holandsko, Rumunsko, Španělsko, Francie a Švýcarsko) a účastní se prestižních festivalů (Amsterdam 1987, Parma 1990, Wiesbaden 1994, Santander 2004 a 2008, Aix en Provence 2005, Savonlinna 2006, Macau 2013, Muscat 2015, Guanajuato v Mexiku 2017, Paříž 2018). Výsadní vztah k Japonsku vyústil v několik turné, naposledy v červnu 2019 v Ósace, Tokiu, Jokohamě a Fukuoce s představením Rigoletto a Il barbiere di Siviglia.
Johannes Brahms
Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77
Monumentální šíře, s níž Brahmsův jediný houslový koncert začíná, okamžitě potvrzuje velikost počinu, utvářeného po vzoru od Beethovena po Schumanna, přes Mendelssohna až po rustikální, téměř cikánskou třetí větu. Andělem strážným Koncertu byl Joseph Joachim, jeden z nejpozoruhodnějších virtuózů devatenáctého století. Právě jemu Brahms uctivě předložil partituru a vyzval ho k případným opravám. A na důkaz důvěry, kterou Brahms ve velkého houslistu vložil, mu svěřil celou kadenci první věty, což je v dějinách koncertu pro sólový nástroj v devatenáctém století skutečnost více než ojedinělá.
Francis Poulenc
"Fiançailles pour rire" (Orchestra. F. Chaslin).
Poulenc, autor více než 150 melodií z let 1919‐1961, po sobě zanechal řadu mistrovských děl, například cyklus šesti melodií pro hlas a klavír na básně ze stejnojmenné sbírky Louise de Vilmorin, které Frédéric Chaslin přepsal pro orchestr. Cyklus, zkomponovaný v roce 1939, byl poprvé proveden 21. května 1942 v sále Gaveau v podání Geneviève Touraine a skladatele na klavír. Předposlední píseň "Fleurs" je věnována Solange d'Ayen, vévodkyni z Ayenu a módní redaktorce francouzské edice "Vogue".
Gloria G dur pro soprán, sbor a orchestr
Náhlá smrt blízkého přítele přiblížila Francise Poulenca ke katolické víře, kterou nikdy neopustil a uctil ji řadou duchovních skladeb i tím operním mistrovským dílem, kterým jsou "Dialogy karmelitánů" z roku 1957, od nichž Glorii dělí pouhé dva roky. Poulenc tvrdil, že nápad na Gloria se zrodil právě při práci na "Dialogues des Carmélites". Jak poznamenal Nicola Campogrande, rezidenční skladatel v Teatro Comunale, "bylo by spravedlivé říci, že Poulenc nezhudebnil posvátný text, ale použil jeho zvuk, jeho rytmus, přidal je do své vlastní zvukové palety", a to i s neuctivými tahy. "Při psaní," přiznal francouzský skladatel, "jsem myslel na ty Bozzoliho fresky, na nichž andělé vyplazují jazyky, a také na ty vážné benediktinské mnichy, které jsem jednou přistihl při hře s míčem.
Praktické informace
Potvrzení o objednávce je třeba vytisknout a ukázat na pokladně, kde si vyzvednete běžnou vstupenku, a to od jedné hodiny před začátkem koncertu na adrese Teatro Manzoni, Via De' Monari 1/2.
Obsazení / Produkce
Orchestra del Teatro comunale di Bologna
Coro del Teatro comunale di Bologna
Frédéric Chaslin, dirigent
Sergei Krylov housle
Julie Cherrier‐Hoffmann soprán
Gea Garatti Ansini sbormistr.
