Český národní symfonický orchestr: Mahler a Bruckner

O akci

ČNSO si připomíná 200. výročí narození českého klasika Bedřicha Smetany (1824‐1884) abonentním koncertem. V rámci této oslavy orchestr provede Smetanovu symfonickou báseň Valdštejnův tábor. Tato skladba spolu s Richardem III. a Hakonem Jarlem tvoří trilogii známou jako Švédské symfonické básně. Smetana tato díla zkomponoval během svého působení v Göteborgu pod vlivem novátorského přístupu Franze Liszta k programní hudbě. Valdštejnův tábor zachycuje atmosféru vojenského tábora, od veselí vojáků za soumraku až po ticho tábora, když spí a stráž vykonává své povinnosti. Fanfáry na rozbřesk předznamenávají začátek dalšího pochodu.

Slavný rakousko-český skladatel a dirigent Gustav Mahler (1860‐1911) se vyjadřoval prostřednictvím symfonie a písně a udržoval mezi oběma žánry složitý vztah. Dnes je všeobecně považován za jednoho z největších skladatelů a hudebních vizionářů své doby. V letech 1901 a 1902 zkomponoval Mahler cyklus písní Pět písní na básně Friedricha Rückerta pro hlas a klavír. Současně zhudebnil dalších pět Rückertových básní a vytvořil cyklus Kindertotenlieder (Písně o smrti dětí). Tyto cykly jsou ukázkou Mahlerova okouzlení Rückertovými verši a jsou považovány za dva z nejkrásnějších písňových cyklů, které existují.

Anton Bruckner (1824‐1896), rakouský skladatel a varhaník, se v roce 2024 dožívá významného výročí společně s Bedřichem Smetanou. Bruckner je známý především díky své závažné sbírce symfonií, přičemž jeho dvanáctá symfonie zůstala nedokončena. Své symfonie průběžně přepracovával a výsledkem bylo několik verzí každé z nich. Ke konci života Bruckner dokonce revidoval celý soubor symfonií současně a považoval je za jedno ucelené dílo. Symfonie č. 7 E dur byla pro Brucknera významným počinem. Po dvou letech práce měla premiéru v Lipsku v roce 1884 pod taktovkou dirigenta Arthura Nikische. Tato premiéra znamenala skladatelův první skutečný úspěch, neboť jeho předchozí symfonie se setkávaly s negativními recenzemi nebo nebyly provedeny vůbec. Po úspěchu v Lipsku následovala provedení v Mnichově, Kolíně nad Rýnem, Hamburku a Štýrském Hradci, než se konečně dočkala uvedení ve Vídni, městě, které projevovalo vůči Brucknerově hudbě, silně ovlivněné Richardem Wagnerem, nepřízeň a nepřátelství.

Obsazení / Produkce

Český národní symfonický orchestr
Jan Pellant, dirigent
Filip Bandžak, baryton

Gift card