Belgický národní orchestr, Schønwandt & Widmann

O akci

Mozart uvažuje svobodně, Berlioz divadelně, Beethoven radikálně. Slyšeli jinak, přemýšleli hlouběji a přepsali pravidla své doby. Ve svém Pátém houslovém koncertu dává Mozart hlas svobodě. Housle nezní ani slavnostně, ani formálně, ale zasněně a odvážně, jako by se hudba rodila v daném okamžiku. Krása zde není pouhou ozdobou, ale fantazií v pohybu – plnou humoru, překvapení a kosmopolitní zvědavosti, korunovanou slavnou „tureckou“ epizodou. U Beethovena se tato svoboda stává nutností. Dva nekompromisní akordy v „Eroice“ otevírají dveře k něčemu zcela novému. Tohle už není hudba pro salony nebo dvory, ale osobní výpověď, poháněná napětím, konfliktem, dynamikou a ambicemi. Romantismus zde začíná ne jako styl, ale jako postoj. A pak je tu Hector Berlioz, vizionář, který pochopil, že hudba může být i divadlem a barvou. V „Béatrice et Bénédict“ je již plně přítomna jeho touha nechat orchestr promlouvat prostřednictvím nespoutaných kontrastů a emocí. Pod taktovkou Michaela Schønwandta a za účasti mezinárodně uznávané houslistky Carolin Widmann vzdává tento koncert hold skladatelům, kteří nenásledovali svou dobu, ale spíše ji udávali.