Belgický národní orchestr, Hermus a Gavrylyuk

O akci

Některá hudba jako by sršela energií ještě dříve, než dozní první tón. Oblíbený Třetí klavírní koncert Sergeje Prokofjeva je právě takovým dílem. Jiskří vitalitou a překypuje energií – je drsný, ale zároveň neodolatelně podmanivý. Tento koncert, který vznikl v Rusku, Francii a Spojených státech, ztělesňuje ducha bezmezné svobody. Jak kdysi poznamenal André Previn, mohlo by se jednat o nejkrásnější klavírní koncert postromantické éry: hbitý, nezaměnitelně ruský a mimořádně náročný. Klavír tančí a provokuje. Tón je lehký, ale ironický – svou jasností téměř mozartovský –, avšak prostoupený rytmickým napětím, které okouzluje a zneklidňuje. V oslavovaném sólistovi Alexandru Gavrylyukovi nachází toto mistrovské dílo interpreta, který spojuje sílu a přesnost a proměňuje každý motiv v příval čisté energie.
Po přestávce představí Čajkovskij svou monumentální Manfredovu symfonii. Čajkovskij byl především mistrem melodie. Jeho rozlehlé, lyrické linie si bez výjimky podmanily srdce publika. V „Manfredovi“ se tento melodický dar spojuje s grandiózním romantickým příběhem o touze, vnitřním zmatení a osudu, založeným na stejnojmenné básni lorda Byrona. Symfonie je prodchnuta strhujícím melodramatem – je inspirativní, bohatě orchestrovaná a emocionálně intenzivní. Každý vrchol, mistrovsky tvarovaný dirigentem Antonym Hermusem, stoupá jako vlna, která vás zvedne a unese; každá lyrická pasáž dýchá nostalgií a vášní. Nedělní symfonie, v níž se intenzivně snoubí mladistvá energie a romantika.