Sbor Lotyšské národní opery

Sbor

Operní sbor byl založen v roce 1918, ve stejném roce, kdy se do Rigy vrátila Lotyšská opera, kterou v Rusku založil profesor Jāzeps Vītols. Prvním sbormistrem byl Pauls Jozuus. Od té doby jsou operní představení v Rize bez pozoruhodné práce sboru nepředstavitelná. Ačkoli diváci byli v počátcích opery často kritičtí k představení, sbor byl vždy vysoce ceněn, a tak je tomu i dnes.

V roce 1995, po rekonstrukci budovy Lotyšské národní opery, začalo pro sbor LNO nové tvůrčí období. Opera byla chválena nejen místním publikem, ale i zahraničními kritiky, kteří sbor ocenili jako jednotný a velmi kompatibilní soubor. „Výkon sólistů a sboru byl pozoruhodný – Šostakovičova díla zřídka zněla tak adekvátně, napjatě a přesně,“ napsal Sergej Hodnyev z deníku Kommersant po hostování LNO v Moskvě v říjnu 2007. Hlavními přednostmi sboru LNO jsou dnes jeho temperament, smysl pro jeviště a vyrovnaný tón, díky nimž sbor v roce 2006 získal výroční cenu Latvijas Gāze a v roce 2007 byl nominován na lotyšskou cenu Great Music Award v kategorii „za pozoruhodný úspěch ansámblu“. Z řad sboru vzešlo také mnoho sólistů LNO obdařených vynikajícím hlasovým a hereckým talentem, mezi nimi Kristīne Opolais, Antra Bigača, Evita Raituma, Dace Volfarte, Aleksandrs Antoņenko, Miervaldis Jenčs, Aivars Krancmanis, Rihards Mačanovskis, Armands Siliņš, Andris Lapiņš a vynikající komorní zpěvačka Ieva Parša.

Mezi nejznámější sbormistry LNO, pod jejichž vedením sbor dosáhl mimořádné hudební kvality, patří Pauls Jozuus (v letech 1919–1935), Teodors Kalniņš (v letech 1921–1940) a Haralds Mednis (v letech 1945–1969). Mnoho dalších bylo oceněno za svou práci se sborem v různých obdobích, například Rūdolfs Vanags, Ansis Alberings, Juris Radiškevičs, Ilgvars Matrozis, Vilmārs Vasulis, Edgars Račevskis, Jānis Zirnis, Mārcis Katajs, Didzis Kauliņš, Normunds Vaicis, Mārtiņš Ozoliņš a Andris Veismanis. Od roku 2006 je hlavním sbormistrem LNO Aigars Meri.